Začít

KDO JE BŮH

1.Bůh je Láska

Láska, která nehledá svůj prospěch - myslí na druhé dříve než na sebe.

Láska, která odpouští - nepočítá křivdy.

Láska, která nemá potřebu se povyšovat.

Láska, která je trpělivá a laskavá.

Láska, která má podstatu sama v sobě, nehledá svoji identitu v tom, koho miluje, a tak nikdy nezanikne.

2. Bůh je Otec, který miluje své děti, i když se k němu obrátily zády. Miluje je navzdory všem jejich chybám a nedostatkům. Otec, který nedočkavě a s otevřenou náručí vyhlíží okamžik, kdy se vrátí domů.

3. Bůh je Světlo, v němž není žádné tmy, nebo chcete-li dobrem, které nemá nic společného se zlem. Jako tma nemůže být součástí světla, ani zlo nemá co do činění s Bohem.

4. Bůh je Stvořitel, který nám daroval život, je původem a zdrojem našeho života.

5. Bůh je Duch a nás stvořil jako duchovní bytosti – podle svého obrazu.

O těchto nádherných Božích vlastnostech, které jako lidé můžeme reálně zakoušet v každodenní osobní komunikaci s ním, si můžete přečíst v Božím slově – Bibli.

IDENTITA ČLOVĚKA – Bůh a já

Bůh nás stvořil podle svého obrazu, tedy jako duchovní bytosti. Pokud Boha neznáme a nemáme s ním vztah, přišli jsme o podstatnou část své identity.

Byli jsme stvořeni tak, abychom prožívali život plný lásky, síly, pokoje a radosti - bez stresu, nemocí a strachu - svobodni od vlivu zla. Byli jsme stvořeni, abychom žili ve vztahu s Bohem - se zdrojem lásky, života a pokoje, ve vědomí toho, kým jsme a jakou autoritou disponujeme. (Římanům 5:17)
Je-li však vztah s ním přerušen, je vydána všanc i naše svoboda.

Říká se, že existují pouze dvě základní lidské emoce a všechny ostatní jsou pouze jejich modifikacemi – jsou jimi láska a strach. To, že ve svém životě prožíváme negativní emoce, je důsledkem toho, že jsme byli připraveni o náš vztah se Stvořitelem, o naši svobodu.

I když se tyto stavy snažíme zvládat sami a někdy dokonce na čas zakoušíme i kýženou úlevu, naši původní identitu a ztracenou svobodu můžeme nalézt jedině tak, když se obrátíme k jejímu zdroji – k Bohu, Lásce, která nás stvořila.

Když zakusíme nádheru Boží lásky, vřelé přijetí a všeobjímající pokoj, zjistíme, že je to to nejúžasnější, co na tomto světě můžeme prožít. Všechny negativní prožitky, emoce a myšlenkové vzorce nejspíš přes noc nezmizí. Pokud se však rozhodneme Boha poznat, vydáme se jeho působení v našem životě a necháme ho mluvit, tím více budeme prožívat jeho péči a lásku. Tu potom budeme schopni dávat více také druhým.

Tomuto procesu se říká obnova duše - mysli. (Římanům 12:2)

Setkáním s Bohem získáme svobodu.

NAVRÁCENÍ SVOBODY – JEŽÍŠ

Když se člověk poprvé setkal se zlem a podlehl mu, něco zásadního se v duchovní a fyzické oblasti změnilo. Již nebyl schopen plně prožívat lásku a svobodu, kterou mu Bůh na počátku dal. Pouto mezi ním a Bohem bylo narušeno. Cítil se od něho oddělený.

Bůh s lidmi nadále komunikoval, ale lidé se láskyplnému Božímu obrazu stále více a více vzdalovali, až nakonec téměř přestali slyšet Boží hlas. Bůh chtěl, aby společně žili v lásce a harmonii, ale lidé místo toho podlehli zlu, začali bažit po moci, závidět jeden druhému a bojovat mezi sebou… Laskavé Boží srdce to tak ale nemohlo navždy nechat. Proto Bůh poslal na svět kus sebe sama - svého syna, Ježíše.

Ježíš přišel na svět s jasným záměrem a posláním. Aby nám ukázal, jak moc nás Bůh miluje a jaký náš život může být, pokud poznáme Boží lásku a začneme žít život, k jakému jsme původně byli stvořeni.

Ježíš žil v úzkém vztahu s Bohem, naprosto mu důvěřoval a nechal se vést jeho láskou. Kam přišel, tam uzdravoval nemocné, udivoval ostatní svými názory, když konfrontoval zlo v životech lidí a poukazoval na pokřivený žebříček jejich hodnot.

Byl naplněn zármutkem, když viděl, kolik bolesti a zranění působí zlo člověku. Byl si vědom toho, že zlo v konečném důsledku lidi nejen odděluje od Boha a jeho lásky, ale vede je do fyzické a duchovní smrti. Zároveň věděl, že není v moci člověka vymanit se plně z vlivu zla. Byl veden velkou láskou ve svém srdci, když se rozhodl darovat nám místo věčné smrti věčný život. Sám ale musel na kříži zaplatit výkupné - svým životem.

Boží podstatou je spravedlnost. Pokud tedy člověk udělal na zemi chyby, které ho od Boha oddělily, bylo potřeba poslat někoho, kdo za tyto chyby zaplatí a ponese za nás trest, tedy přirozený důsledek chybných rozhodnutí člověka. Boží spravedlnost byla v konečném důsledku manifestována Ježíšovou smrtí, ale také jeho vzkříšením třetí den. Vzkříšením Ježíše Bůh ukázal nadvládu nad zlem a to, že má Ježíš plné právo vládnout v duchovní oblasti. Bible říká, že Ježíš byl po 40 dnech po zmrtvýchvstání vzat do Nebe. Pokud tedy věříme, že nebe existuje a že se zde jednou můžeme potkat například také se svými blízkými, s Ježíšem se tam setkáme také.

Bůh skrze Ježíše odpustil každému z nás, že jsme se nechali oklamat zlem a žili život zaměřený na sebe – život bez skutečné lásky vůči druhým a bez spojení se skutečnou láskou. Díky Ježíši již není nic, co by nás mohlo oddělit od Boží lásky - kromě nás samotných. Jediné, co je potřeba udělat na naší straně je to přijmout a odpustit sobě i druhým...

Ježíš z vlastního rozhodnutí položil svůj život, abychom mohli být svobodní ode všech zranění, která jsme kdy obdrželi. Ode vší bolesti, kterou jsme zakusili. Přišel nás očistit od všech chyb, kterých jsme se dopustili.

Svoji smrtí na kříži ukončil duchovní oddělení Boha a člověka.

JAK S BOHEM NAVÁZAT VZTAH

Jediný způsob, jak s Bohem navázat vztah, je naše touha jej poznat. Může se jednat o vědomé racionální rozhodnutí i volání našeho srdce. Obojí však musí vyvěrat z upřímné touhy setkat se s ním.

Pokud je naší startovní pozicí vědomí toho, že se potřebujeme vymanit z nadvlády zla ve svém životě a věříme tomu, že nás Ježíšova smrt na kříži může vytrhnout z jeho moci, máme vyhráno. A přetéká-li navíc naše srdce vděčností, jsme tam, kde máme být.

Teď už jen stačí to Bohu ze srdce nahlas říci. Proč si to nestačí pouze myslet? Protože slova mají tvořivou moc. Naše myšlenky ji mají sice také, ale slova je v tomto předčí. Slovem můžete někoho velmi povzbudit, nebo také ranit. Bible říká, že smrt i život jsou v moci jazyka.

S Bohem je nejlepší mluvit vlastními slovy, která plynou přímo z našeho srdce. Pokud ale hledáte správná slova, jak vyjádřit, co cítíte, snad vám pomohou následující věty:

„Pane Ježíši, toužím se ve svém srdci setkat s Bohem a prožívat jeho lásku. Věřím, že jsi zemřel, abych mohl žít v plnosti. Odmítám žít sobecký život v zajetí pouze svých potřeb a zranění. Děkuji ti, že jsi mi odpustil všechny mé chyby, kterých jsem se dopustil, i já chci odpustit všem, kteří mě jakkoliv zranili. Děkuji ti, že tvoje láska ke mně je větší než všechna moje selhání a nedostatky.

Od této chvíle chci stát vždy na straně dobra. Staň se, prosím, mým přítelem a Pánem mého života a nauč mě, jak správně žít.“

ZNOVUZROZENÍ

Pokud jste se ve svém srdci setkali s Bohem a zakusili jeho lásku a přijetí, radujeme se spolu s vámi!

Jestliže o to usilujete a stále se vám to nedaří, netrapte se, všechno má svůj čas. Zůstaňte ve svém srdci naladěni na program: č. 1 „Bože, kde jsi, hledám tě“ a uvidíte, že dříve nebo později se s ním setkáte. Nebojte se, tu chvíli zcela určitě nepropásnete.

Pokud vnímáte, že ve vašem srdci skutečně nastává změna, odehrává se ve Vás to, čemu se v Bibli říká znovu-zrození. (Jan 3:7)

V Janově evangeliu, ve 3. kapitole Ježíš říká jednomu z tehdejších náboženských vůdců: „...nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit Boží království.“ Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna své matky a narodit se.“ Ježíš odpověděl: ...nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.“

Asi se ptáte: „Jak to poznám? Co je to vlastně ten „duch“?“

Lidského ducha vnímáme obvykle podobně jako hlas svědomí či určitý druh intuice. Je to platforma, na které vnímáme Boží hlas a to, co nám komunikuje prostřednictvím vizí, představ, obrazů, nápadů aj.

Duch neznovuzrozeného člověka je poddáním se zlu umrtven. Ježíš nás však svojí smrtí z této duchovní smrti vykoupil. Náš duch je při znovuzrození opět obživen a očištěn. Bůh je Duch, a proto když je lidský duch znovuzrozen, může s Bohem komunikovat na hlubší úrovni, na úrovni ducha. Před znovuzrozením můžeme Boha prožívat pouze na úrovni duše – např. skrze krásu přírody, která promlouvá k našemu nitru, skrze hudbu, která působí na naše emoce…

Duch znovuzrozeného člověka je dokonalý a zcela napojen na Boha, ale naučit se vnímat Boží hlas skrze našeho ducha vyžaduje trochu cviku a trpělivosti. Vězte, že když Boží duch promlouvá k našemu duchu, poznáte to podle pokoje, který tento většinou velmi jemný hlas doprovází. Vhodným nástrojem, jak se naučit vnímat Boží hlas, je modlitba – rozhovor s Bohem, který zahrnuje jak mluvení, tak naslouchání Jeho hlasu.

Jak odlišit ducha od našeho těla a duše? Naše tělo a duše tvoří neoddělitelný celek. Pokud nás něco vyleká, proběhne v našem těle nespočet procesů, které mají za úkol nás ochránit před nebezpečím a naše duše bude prožívat strach. To například zažívali Ježíšovi učedníci na lodi, když se plavili po Genezaretském jezeře uprostřed strašlivé bouře. Dostali strach, že zahynou, zatímco Ježíš na lodi pokojně spal. Když ho s hrůzou ve tvářích probudili, nezachoval se stejně jako oni, protože Jeho tělo a duše byly v dokonalém souladu s Božím Duchem. Ježíš zachoval pokoj a bouři utišil (Matouš 8:24).

Jestliže prožíváme pokoj uprostřed bouře, můžeme si být jisti, že tento pokoj vychází z našeho ducha. Cílem je, aby naše duše i tělo bylo v souladu s naším znovuzrozeným duchem. Pokud k tomu ve svém životě dospějeme, zažíváme dosud nepoznanou míru vnitřní svobody.

NOVÉ STVOŘENÍ

Možná to zprvu bude znít poněkud zvláštně, ale jestliže jste se opravdu narodili z Ducha, stali jste se podle Bible novým stvořením.

...je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tu všechno nové. (2. Korintským 5:17)

To neznamená, že se ráno probudíme na druhé straně zeměkoule daleko od rodiny, přátel a místo hnědých očí budeme mít modré. Je tím myšleno, že máme novou identitu – identitu Božího syna/dcery. Jsme součástí Boží rodiny. V naší občance je stále napsáno, že jsme občany ČR, ale zároveň jsme získali nové občanství – občanství v nebesích (Fil 3:20). A jako Božím dětem, občanům nebeského království, nám byla dána autorita nad zlem, které se snaží ovládat tuto zem. Podle Bible jsme dokonce ještě něco více, než občané nebeského království – jsme jeho vyslanci. Jsme povoláni, abychom na zemi šířili lásku a dobrotu našeho Otce.

KŘEST

Existuje ještě jeden úžasný nástroj, který umocňuje prožitek znovuzrození. Je jím křest ve vodě.

Stejně jako Ježíš zemřel, byl pochován v hrobě a třetího dne opět vstal, i my můžeme symbolicky nechat zemřít našeho starého člověka a spolu s Ježíšem povstat k novému životu skrze skutečný prožitek vodního křtu.

V tradičním podání se ze křtu stalo pocákání vodou, ale skutečnou podstatou křtu je skutečné ponoření, které symbolizuje pohřeb našeho starého já a následné nové narození.

Můžete se o tom dočíst například v listu Římanům v 6. kapitole:

„Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života…“

Nemusíte čekat půl roku, abyste byli na křest důkladně připraveni. Následujte své srdce. Máte-li touhu být pokřtěni, vyhledejte ve svém okolí zralého věřícího člověka, který bude ochoten vás pokřtít a šup do vody :-). Pokud nikoho takového neznáte, můžete se obrátit na nás a společně někoho vhodného najdeme.

JAK RŮST V POZNÁNÍ BOHA

To nejdůležitější, co potřebuje každý člověk k životu, je udržovat si intimní, živý vztah s Bohem jako to dělal Ježíš. Ježíš chodil na pustá místa a modlil se (trávil s Bohem osobní čas). Boha znal tak dobře, že o sobě mohl říci, že činí pouze to, co by tady na zemi činil On.

Jak už bylo zmíněno, modlit se, znamená povídat si s Bohem. Součástí modlitby však není pouze mluvení, ale také naslouchání. Jeho hlas slyšíme ve svém nitru – duchu. Bůh k nám hovoří mnoha různými způsoby – prostřednictvím vnitřního hlasu, o kterém bezpečně víme, že není náš, ale i prostřednictvím nápadů, myšlenek, lidí, situací… a také skrze Bibli. Když čteme Bibli, tzv. obnovujeme svou mysl. Učíme se opět vidět svět a lidi v něm Božíma očima, usuzovat podle jeho norem, poznáváme kým je, kým jsme my a jak je to se světem kolem nás. Bible nás také naučí rozlišovat Boží hlas od hlasu zla. Bible je Božím hlasem, který k nám mluví.

Poté, co byli lidé vyhnáni ze zahrady Eden, s nimi Bůh dál běžně mluvil. Slyšeli Jeho hlas, ale postupně, jak zatvrzovali svá srdce, Ho přestali vnímat. Ztratili představu nejen o Jeho láskyplné a dobrotivé povaze, ale i o tom, co je dobré a co zlé. Proto vzniklo Desatero a také to, čemu se říká Starý zákon. Bůh byl totiž schopen k lidem promlouvat už pouze skrze proroky – vyvolené, kteří slyšeli Jeho hlas.

Tím, že na svět přišel Ježíš, se všechno změnilo. Bůh se chtěl opět nechat osobně poznat všem lidem. Ježíš byl fyzicky omezený – prostorem a časem. Bůh měl ale připraveno něco naprosto neuvěřitelného. Než Ježíš zemřel, slíbil, že až odejde, pošle nám jiného přímluvce. Někoho, kdo bude náš učitel, utěšitel a pomocník, kdo bude s námi všemi - Ducha svatého.

DUCH SVATÝ

A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost -- Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. (Jan 14: 16, 17)

Bůh člověka skrze Ježíšovu oběť nechtěl pouze očistit a navázat s ním vztah. Chtěl, aby s Ním člověk mohl žít v dokonalé jednotě, aby opět mohl slyšet Jeho hlas, a co víc, už nikdy nás nechtěl nechat samotné. Do našeho nitra měl být dán kompas, který by neustále ukazoval směrem k Bohu.

Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. (Římanům 8:14)

KŘEST DUCHEM SVATÝM

Každý, kdo uvěřil v Ježíše a prožil zkušenost nového narození, je obživen ve svém duchu – je opět duchovně spojen se svým stvořitelem a zároveň se stává Božím příbytkem, příbytkem Ducha svatého.

Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? (1. Kor 6:19)

Existuje však ještě mnohem víc. Bible říká, že máme být Duchem svatým naplňováni.

Než Ježíš odešel do nebe, dechl na své učedníky a řekl jim: „Přijměte ducha svatého.“ Poté je však instruoval, aby zůstali v Jeruzalémě a společně se modlili. O 40 dní později, na den Letnic, sestoupil Duch Svatý na zem a naplnil všechny, kteří se tam tehdy společně modlili. Bible tyto události velmi detailně popisuje v prvních dvou kapitolách knihy Skutků.

Ti, kteří byli naplněni Duchem svatým, začali mluvit jinými jazyky, prorokovat a byli uschopněni proudit v duchovních darech a Boží moci.

Křest Duchem Svatým křesťana vybavuje silnějšími projevy Boží moci, které jsou popsány v 1. Korintským 12. Patří k nim schopnost modlit se v jazycích, uzdravování nemocí, prorokování, umocněná schopnost víry, slova poznání a slova moudrosti od Ducha Svatého. Jsou to dary, které mají sloužit nejen k našemu růstu, ale především k povzbuzování a růstu lidí kolem nás.

Pokud se budeme tomuto světu a druhým lidem snažit pomáhat ze své síly, brzy zjistíme, že jsme omezení. Budeme-li jednat v moci Ducha, bude naše pomoc lidem mnohem efektivnější, neboť je budeme schopni povzbuzovat slovy, která by k nim promlouval Bůh a stejně tak skrze nás hojněji poteče i Boží moc k uzdravení.

Jediné, co je potřeba udělat, je požádat Boha o naplnění Duchem svatým. Stačí se k Němu obrátit ve svém srdci a svými ústy jednoduše požádat například takto: „Drahý Bože, prosím Tě, naplň mne Duchem Svatým. Toužím přijmout tento úžasný dar, který jsi pro mě připravil. Duchu svatý, prosím přijď.“

A je to. Zbytek je již na Bohu. Pokud jste to mysleli ze srdce a mluvili k Bohu s důvěrou, že Vás slyší a odpoví, dostanete to, oč jste poprosili.

Nebuďte překvapeni, až se z Vašich úst začnou linout nezvyklé zvuky, slova cizího jazyka jako se můžete dočíst v knize Skutků. Mezi křesťany se tomu říká mluvení v jazycích a je to úžasný druh modlitby, kdy se k Bohu modlí náš duch.

Pokud se mluvení v jazycích nedostaví po čase spontánně, zkuste žádost o Ducha svatého ještě jednou zopakovat a zároveň Boha požádejte o dar mluvení v jazycích. Otevřete svá ústa a sami vypusťte první slabiku, která vám přijde na jazyk. Zbytek si už převezme on sám.

Modlitba v jazycích je úžasným projevem Boha v nás. V Bibli se píše, že když se modlíme v duchu, budujeme svého vnitřního člověka a zároveň se stáváme vnímavější vůči Bohu - Duchu svatému v nás.

Tato modlitba nám také pomáhá ve chvílích, kdy se potřebujeme modlit za nějakou situaci a nevíme jak. Modlitba v jazycích je naprosto spontánní záležitost, takže na ni nevynakládáte žádnou intelektuální námahu. Můžete se tedy prakticky takto modlit při jakékoli činnosti. Pokud na ni však svou mysl zaměříte, může se stát, že ve svém duchu budete vnímat, za co se konkrétně modlíte.

Pokud jste prožili zkušenost znovuzrození a křtu Duchem svatým, budeme moc rádi, pokud nám o tom dáte vědět. Toužíme se radovat spolu s Vámi.

S tím souvisí jedna důležitá věc.

BOŽÍ RODINA

Je možné, že ve své mysli máte spoustu otázek, na které zde není prostor, abychom mohli odpovědět. Můžete je položit přímo Bohu, ale můžete také ve svém okolí vyhledat křesťany, kteří Vám je rádi pomohou zodpovědět.

Dobrá zpráva je, že jsme se znovu-narodili do Boží rodiny a někde kolem vás jsou lidé, kteří jsou rovněž její součástí. Zkuste Ducha Svatého požádat, aby Vás k nim přivedl. 🙂