1. KDO JE BŮH

1.Bůh je Láska

Láska, která nehledá svůj prospěch – myslí na druhé dříve než na sebe.

Láska, která odpouští – nepočítá křivdy.

Láska, která nemá potřebu se povyšovat.

Láska, která je trpělivá a laskavá.

Láska, která má podstatu sama v sobě, nehledá svoji identitu v tom, koho miluje, a tak nikdy nezanikne.

2. Bůh je Otec, který miluje své děti, i když se k němu obrátily zády. Miluje je navzdory všem jejich chybám a nedostatkům. Otec, který nedočkavě a s otevřenou náručí vyhlíží okamžik, kdy se vrátí domů.

3. Bůh je Světlo, v němž není žádné tmy, nebo chcete-li dobrem, které nemá nic společného se zlem. Jako tma nemůže být součástí světla, ani zlo nemá co do činění s Bohem.

4. Bůh je Stvořitel, který nám daroval život, je původem a zdrojem našeho života.

5. Bůh je Duch a nás stvořil jako duchovní bytosti – podle svého obrazu.

O těchto nádherných Božích vlastnostech, které jako lidé můžeme reálně zakoušet v každodenní osobní komunikaci s ním, si můžete přečíst v Božím slově – Bibli.

2. IDENTITA ČLOVĚKA – Bůh a já

Bůh nás stvořil podle svého obrazu, tedy jako duchovní bytosti, s duší a fyzickým tělem. Pokud Boha neznáme a nemáme s ním vztah, přišli jsme o podstatnou část své identity.

Byli jsme stvořeni tak, abychom prožívali život plný lásky, síly, pokoje a radosti – bez stresu, nemocí a strachu – svobodni od vlivu zla. Byli jsme stvořeni, abychom žili ve vztahu s Bohem – se zdrojem lásky, života a pokoje, ve vědomí toho, kým jsme a jakou autoritou disponujeme. (Římanům 5:17)
Je-li však vztah s ním přerušen, je vydána všanc i naše svoboda.

Říká se, že existují pouze dvě základní lidské emoce a všechny ostatní jsou pouze jejich modifikacemi – jsou jimi láska a strach. To, že ve svém životě prožíváme negativní emoce, je důsledkem toho, že jsme byli připraveni o náš vztah se Stvořitelem, o naši svobodu.

I když se tyto stavy snažíme zvládat sami a někdy dokonce na čas zakoušíme i kýženou úlevu, naši původní identitu a ztracenou svobodu můžeme nalézt jedině tak, když se obrátíme k jejímu zdroji – k Bohu, Lásce, která nás stvořila.

Když zakusíme nádheru Boží lásky, vřelé přijetí a všeobjímající pokoj, zjistíme, že je to to nejúžasnější, co na tomto světě můžeme prožít. Všechny negativní prožitky, emoce a myšlenkové vzorce nejspíš přes noc nezmizí. Pokud se však rozhodneme Boha poznat, vydáme se jeho působení v našem životě a necháme ho mluvit, tím více budeme prožívat jeho péči a lásku. Tu potom budeme schopni dávat více také druhým.

Tomuto procesu se říká obnova duše – mysli. (Římanům 12:2)

Setkáním s Bohem získáme svobodu.

3. NAVRÁCENÍ SVOBODY – JEŽÍŠ

Když se člověk poprvé setkal se zlem a podlehl mu, něco zásadního se v duchovní a fyzické oblasti změnilo. Již nebyl schopen plně prožívat lásku a svobodu, kterou mu Bůh na počátku dal. Pouto mezi ním a Bohem bylo narušeno. Cítil se od něho oddělený.

Bůh s lidmi nadále komunikoval, ale lidé se láskyplnému Božímu obrazu stále více a více vzdalovali, až nakonec téměř přestali slyšet Boží hlas. Bůh chtěl, aby společně žili v lásce a harmonii, ale lidé místo toho podlehli zlu, začali bažit po moci, závidět jeden druhému a bojovat mezi sebou… Laskavé Boží srdce to tak ale nemohlo navždy nechat. Proto Bůh poslal na svět kus sebe sama – svého syna, Ježíše.

Ježíš přišel na svět s jasným záměrem a posláním. Aby nám ukázal, jak moc nás Bůh miluje a jaký náš život může být, pokud poznáme Boží lásku a začneme žít život, k jakému jsme původně byli stvořeni.

Ježíš žil v úzkém vztahu s Bohem, naprosto mu důvěřoval a nechal se vést jeho láskou. Kam přišel, tam uzdravoval nemocné, udivoval ostatní svými názory, když konfrontoval zlo v životech lidí a poukazoval na pokřivený žebříček jejich hodnot.

Byl naplněn zármutkem, když viděl, kolik bolesti a zranění působí zlo člověku. Byl si vědom toho, že zlo v konečném důsledku lidi nejen odděluje od Boha a jeho lásky, ale vede je do fyzické a duchovní smrti. Zároveň věděl, že není v moci člověka vymanit se plně z vlivu zla. Byl veden velkou láskou ve svém srdci, když se rozhodl darovat nám místo věčné smrti věčný život. Sám ale musel na kříži zaplatit výkupné – svým životem.

Boží podstatou je spravedlnost. Pokud tedy člověk udělal na zemi chyby, které ho od Boha oddělily, bylo potřeba poslat někoho, kdo za tyto chyby zaplatí a ponese za nás trest, tedy přirozený důsledek chybných rozhodnutí člověka. Boží spravedlnost byla v konečném důsledku manifestována Ježíšovou smrtí, ale také jeho vzkříšením třetí den. Vzkříšením Ježíše Bůh ukázal nadvládu nad zlem a to, že má Ježíš plné právo vládnout v duchovní oblasti. Bible říká, že Ježíš byl po 40 dnech po zmrtvýchvstání vzat do Nebe. Pokud tedy věříme, že nebe existuje a že se zde jednou můžeme potkat například také se svými blízkými, s Ježíšem se tam setkáme také.

Bůh skrze Ježíše odpustil každému z nás, že jsme se nechali oklamat zlem a žili život zaměřený na sebe – život bez skutečné lásky vůči druhým a bez spojení se skutečnou láskou. Díky Ježíši již není nic, co by nás mohlo oddělit od Boží lásky – kromě nás samotných. Jediné, co je potřeba udělat na naší straně je to přijmout a odpustit sobě i druhým…

Ježíš z vlastního rozhodnutí položil svůj život, abychom mohli být svobodní ode všech zranění, která jsme kdy obdrželi. Ode vší bolesti, kterou jsme zakusili. Přišel nás očistit od všech chyb, kterých jsme se dopustili.

Svoji smrtí na kříži ukončil duchovní oddělení Boha a člověka.

4. JAK S BOHEM NAVÁZAT VZTAH

Jediný způsob, jak s Bohem navázat vztah, je naše touha jej poznat. Může se jednat o vědomé racionální rozhodnutí i volání našeho srdce. Obojí však musí vyvěrat z upřímné touhy setkat se s ním.

Pokud je naší startovní pozicí vědomí toho, že se potřebujeme vymanit z nadvlády zla ve svém životě a věříme tomu, že nás Ježíšova smrt na kříži může vytrhnout z jeho moci, máme vyhráno. A přetéká-li navíc naše srdce vděčností, jsme tam, kde máme být.

Teď už jen stačí to Bohu ze srdce nahlas říci. Proč si to nestačí pouze myslet? Protože slova mají tvořivou moc. Naše myšlenky ji mají sice také, ale slova je v tomto předčí. Slovem můžete někoho velmi povzbudit, nebo také ranit. Bible říká, že smrt i život jsou v moci jazyka.

S Bohem je nejlepší mluvit vlastními slovy, která plynou přímo z našeho srdce. Pokud ale hledáte správná slova, jak vyjádřit, co cítíte, snad vám pomohou následující věty:

„Pane Ježíši, toužím se ve svém srdci setkat s Bohem a prožívat jeho lásku. Věřím, že jsi zemřel, abych mohl žít v plnosti. Odmítám žít sobecký život v zajetí pouze svých potřeb a zranění. Děkuji ti, že jsi mi odpustil všechny mé chyby, kterých jsem se dopustil, i já chci odpustit všem, kteří mě jakkoliv zranili. Děkuji ti, že tvoje láska ke mně je větší než všechna moje selhání a nedostatky.

Od této chvíle chci stát vždy na straně dobra. Staň se, prosím, mým přítelem a Pánem mého života a nauč mě, jak správně žít.“

5. ZNOVUZROZENÍ

Znovuzrození je nejzásadnější událostí v našem životě. Člověk se jako duchovní bytost znovu napojuje na Boha a navrací se tak k původnímu záměru, pro který byl stvořen. A tím je vztah s Bohem, harmonie s ním i mezi lidmi, obnovení plného potenciálu, identity a uvědomění si své skutečné hodnoty. Při znovuzrození prožije člověk skutečné uvědomění, že je milovaný.

Pokud vnímáte, že ve vašem srdci skutečně nastává změna, odehrává se ve Vás to, čemu se v Bibli říká znovu-zrození. (Jan 3:7)

V Janově evangeliu, ve 3. kapitole Ježíš říká jednomu z tehdejších náboženských vůdců: „…nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit Boží království.“ Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna své matky a narodit se.“ Ježíš odpověděl: …nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.“

Abychom tomu lépe rozuměli:

Duch člověka je poddáním se zlu umrtven. Ježíš nás však svojí smrtí z této duchovní smrti vykoupil. Náš duch je při znovuzrození opět obživen a očištěn. Bůh je Duch, a proto když je lidský duch znovuzrozen, může s Bohem na úrovni ducha komunikovat. Do té doby jsme Boha mohli vnímat pouze na úrovni duše – např. skrze krásu přírody, která promlouvá k našemu nitru, skrze hudbu, která působí na naše emoce..

Ducha vnímáme obvykle jako hlas svědomí, určitý druh intuice, je to platforma, na které jsme schopni vnímat Boží hlas a to, co nám komunikuje prostřednictvím vizí, představ, obrazů, nápadů aj. Duch znovuzrozeného člověka je dokonalý a zcela napojen na Boha. Bible o duchu mluví jako o vnitřním člověku. Když ráno vstáváme, vybízí nás: „Vstávej, Bůh tě miluje, je tu nový den.“

Komunikace s Bohem probíhá v duchu. O Bohu ví ne – znovuzrozený člověk v duši.

Formy mluvení Boha k nám jsou pestré. Komunikuje k nám skrze myšlenky.

Duše představuje oblast našich myšlenek, emocí, vnitřní svět našich morálních hodnot a naši vůli. Když ráno zaspíme, začne se strachovat, že přijdeme pozdě do práce, a naše vůle nám pomůže vstát, i když se nám zrovna nechce.

Naše tělo nám komunikuje fyzické, materiální potřeby a popisuje fyzické stavy: mám hlad, je mi zima, je mi dobře… Když ráno vstáváme, křičí: „Mě se nechce, ještě chci spát.“

Propojení mezi lidskou duší a tělem je komplexní záležitost. Faktem zůstává, že pokud svoji duši i tělo začneme uvádět do souladu s naším znovuzrozeným duchem, tedy s láskou, ke které nás Bůh původně stvořil, zažijeme dosud nepoznanou míru vnitřní svobody.

Pokud jste se ve svém srdci setkali s Bohem a zakusili jeho lásku a přijetí, radujeme se spolu s vámi!

Jestliže o to usilujete a stále se vám to nedaří, netrapte se, všechno má svůj čas. Zůstaňte ve svém srdci naladěni na program: č. 1 „Bože, kde jsi, hledám tě“ a uvidíte, že dříve nebo později se s ním setkáte. Nebojte se, tu chvíli zcela určitě nepropásnete.

DIAGRAM – Duch, Duše, Tělo,

6. NOVÉ STVOŘENÍ

• Nový druh člověka

• V Kristu staré věci pominuly a hle vše je nové

• 2. Kor 5:17

• autorita nad zlým – občané NEBE! (Filipským 3:20)

• Boží dítě, boží rodina

Ti, kdo se setkali s Boží láskou a přijetím, by obvykle chtěli tyto pocity zažívat již na pořád. Nemohu říci, že je to naprosto nemožné, ale s největší pravděpodobností se dříve či později probudíte a vaše pocity budou na hony vzdálené tomu, co nyní prožíváte.

Je to proto, že jsme se sice stali novým stvořením, znovuzrozenými Božími dětmi, ale přesto stále žijeme ve světě, který není dokonalý. A i když jsme se zbavili starých křivd a z našich ramen spadla tíže našich chyb, stále máme duši, která často má tendenci chovat se podle starých zažitých vzorců a tělo, které reaguje na vnější i vnitřní podněty.

7. KŘEST V DUCHU SVATÉM

8. VODNÍ KŘEST

Stejně jako Ježíš zemřel, byl pochován v hrobě a třetího dne opět vstal, i my můžeme nechat zemřít našeho starého člověka a spolu s ním povstat k novému životu skrze skutečný prožitek vodního křtu.

V tradičním podání se ze křtu stalo pocákání vodou, ale skutečnou podstatou křtu je skutečné ponoření, které symbolizuje pohřeb našeho starého já a následné nové narození.

Můžete se o tom dočíst například v listu Římanům v 6. kapitole:

„Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života…“

Nemusíte čekat půl roku, abyste byli na křest důkladně připraveni. Následujte své srdce. Máte-li touhu být pokřtěni, vyhledejte ve svém okolí zralého věřícího člověka, který bude ochoten vás pokřtít a šup do vody :-). Pokud nikoho takového neznáte, můžete se obrátit na nás a společně někoho vhodného najdeme.

9. KOMUNIKACE S BOHEM

Motlitba – rozhovor s Bohem, povídání si, Slovo (obnova mysli)

Chvály

Jak se zachovat, když máš pochybnosti, útoky

10. SBOR – Tělo Kristovo

Boží rodina

11. SLUŽBA DRUHÝM